Homo Faber

14./2023 (3. – 9. 4. 2023)

Nejsem cynik. Jsem jenom to, co ženy nesnášejí, naprosto reálný člověk. Nejsem žádný netvor, jak tvrdí Iva, nemám nic proti manželství; většinou na to ženy přišly samy, že se pro manželství nehodím. Nemohu pořád něco cítit. Být sám je pro mne jediný možný stav, nechci totiž udělat žádnou ženu nešťastnou, a ženy k tomu přece inklinují. Připouštím: samota není vždycky veselá, člověk není vždycky ve formě. Avšak vím ze zkušenosti, že když není muž ve formě, nevydrží ve formě ani žena; a jakmile se ženy nudí, začnou mužům vyčítat nedostatek citovosti. To se pak, upřímně řečeno, radši nudím sám. Připouštím: ani já nemám vždycky náladu na televizi (ač jsem, mimochodem poznamenáno, přesvědčen, že se televize v příštích letech ještě zdokonalí) a jsem vydán na pospas různým „náladám, ale právě potom vítám, že jsem sám. K nejšťastnějším okamžikům mého života patří chvíle, kdy odcházím ze společnosti, usednu do svého vozu, přibouchnu dvířka, zastrčím klíček, zapnu rádio, zapálím si zapalovačem cigaretu, zasunu rychlost, s nohou na plynu; lidé mě namáhají, i muži. Pokud jde o nálady, tak z těch si těžkou hlavu nedělám, jak už jsem říkal. Někdy jsem naměkko, ale člověk se zas vzchopí. Projevy únavy! Jako u oceli. Zjistil jsem, že city jsou projev únavy, nic jiného, alespoň u mne. Člověk ochabne! Potom nepomůže ani psát dopisy, abys nebyl sám. Nic to nemění; slyšíš zas jen své vlastní kroky v prázdném bytě. Ještě horší jsou hlasatelé z rádia, kteří vychvalují psí konzervy, prášky do pečiva a co já vím, a pak najednou zmlknou: Na slyšenou zítra ráno! A jsou teprve dvě v noci. Pak sahám po džinu, ačkoliv jej, jen tak o samotě, nerad, k tomu hlasy z ulice, houkání, popřípadě dunění metra, tu a tam hukot letadel, to už je jedno. Stává se, že někdy usnu, s novinami na koleně, cigareta upadne na koberec. Proberu se. K čemu? Jakási noční stanice vysílá ještě symfonie, přetočím ji. Co dál? Pak tu prostě stojím se sklenicí džinu, který nemám rád, a piju, stojím, abych neslyšel kroky ve svém bytě, své vlastní kroky.