Legenda o Golemovi siaha až do dôb ranného judaizmu, objavuje sa v príbehoch z 12. storočia, no aj tak najslávnejšou (a najslávnejším Golemom) zostáva tá pražská. V roku 1580 údajne stvoril židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel golema a dal mu meno Josille. Golem mal ochraňovať židovské geto pred kresťanmi, ktorí pravidelne napádali toto geto. Jeho stvoriteľ ho zničil roku 1593. No a najslávnejším románom zostáva Golem nemecky píšuceho pražaského autora Gustava Meyrinka. Román svojimi grafikami ilustroval Hugo Steiner-Prag. Meyrinkov Golem teraz vychádza v novom vydaní vo vydavateľstve Argo s ilustráciami Jaroslava Rónu.
“Samozřejmě jsem si vědom, že ilustrovat Golema po Steinerovi je jako ilustrovat Švejka po Ladovi, ale na druhou stranu si myslím že to možné je - tedy alespoň ten Golem.Je to z toho důvodu možné, že moje dlouhodobá výtvarná tvorba je v některých ohledech této tajemné magické atmosféře Prahy přelomu 19 a 20 století blízká. Navíc jsou mi blízcí umělci jako třeba Alfred Kubin, Egon Schiele, Gustav Klimt, Jaroslav Panuška, Josef Váchal, Jan Zrzavý a další skvělí tvůrci.Knihu jsem v životě četl již několikrát, ale teď jsem ji musel doslova analyzovat, hledal jsem tematické pasáže pro 15 ilustrací a snažil jsem se najít témata které Hugo Steiner Prag nepoužil.V knize jsou například dlouhé pasáže kabalistických halucinací které se zjevují hlavní postavě knihy - rytci kamejí Anasthasiu Pernathovi, které třeba Steiner příliš nevyužil. Namaloval jsem také například scénu procházky vězňů na dvoře věznice, nebo dívku Miriam v krámku vetešníka Wassermana.V knize se také nekolikrát zmiňuje zavěšený muž z tarotových karet, v nějž se pak Pernath promění.Dále třeba na konci se mi nabízel pohled na židovskou čtvrť během asanace. To byly třeba témata která Steiner nepoužil, a tak jsem knihu tímto snad obohatil.Ale samozřejmě že jiná témata jsem musel zpracovat stejná - jako Steiner. To co jsem si nad tou knihou uvědomil je - že Gustav Meyrink knihu pojal jako barvotiskový hrůzyplný příběh o tajemném a hrůzostrašném vetešníkovi z tajemné pražské židovské čtvrti, zakázané a ukrývané lásce milenců z vyšších vrstev, o podvodném doktorovi jenž oslepuje lidi, o podvržených dětech a o muži jenž nezná svou minulost a o nemocném vrahovi jenž zabil svou milenku.Co je na tom celém podivuhodné, že Golem se tam skoro nevyskytuje, ale přitom je tam vlastne někde stále. Myslím si že Meyrink chtěl napsat děsivý příběh z golemovské Prahy aby vydělal peníze a omylem - díky velkému talentu mu z toho vyšlo umělecké dílo.Ale v tomhle má kniha podobný osud jako výše zmíněný Švejk. Co se týká samotné podoby Golema - tak tam se experimentovat moc nedalo. Golem je tam přesně popsaný jako mohutný muž s mongolskými ( asijskými) rysy. S tím se nedalo hnout, a tak jsem ho tam takhle nakreslil. Kniha mě oslovuje tím, jak - navzdory jisté občasné bizarní směšnosti silně podněcuje obrazotvornost, čtenáře vzrušuje a vtahuje do podprahového proudu podivuhodných asociací a tím bude vždy nadčasová.” (pre plan.art Jaroslav Róna)
