„Nepřeji si být snadno definován. Raději bych se vznášel nad myslí ostatních lidí jako něco docela tekutého a nepostřehnutelného; spíše jako průsvitné, paradoxně barvami hýřící stvoření než jako skutečná osoba.” (Franz Kafka)
Diela, ktoré Franz Kafka publikoval počas svojho života sa nestretli s veľkým ohlasom. Intelektuáli a umelci ho síce objavili už v 20. a 30. rokoch, no celosvetový ohlas získal až po 2. svetovej vojne. A postupne sa, Kafka aj jeho dielo, stali kultovými. Vzťahujú sa k nemu nielen spisovatelia ako G. G. Márquez, W. Burroughs či A. Camus, ale stal sa inšpiráciou aj pre vizuálnych umelcov (F. Bacon, A. Warhol), hudobníkov (P. Glass, D. Bowie, N. Cave), alebo filmárov ako O. Welles či D. Lynch – jeho výtvarné diela inšpirované Kafkom sú napokon aj súčasťou výstavy. Napokon každý má „svojho Kafku” a zažil (zažíva) nejakú tú „kafkárnu”.
výstava KAFKAesque (Pavel Büchler)
Výstava KAFKAesque v pražskom Centre súčasného umenia DOX je reflexiou Kafkovho diela a poetiky v súčasnom výtvarnom umení. Viac ako tridsať vystavujúcich autorov z celého sveta cez rôzne médiá – film, maľbu, sochu, alebo audio inštalácie reflektuje Kafkovo dielo perspektívou súčasného sveta, odrážajúc jeho zložitosť a nejasnosť, existenciálne strachy aj privátne úzkosti.
O výstave, ktorú nestačí vidieť iba raz, sme sa rozprávali s riaditeľom Centra súčasného umenia DOX a spolukurátorom výstavy KAFKAesque Leošom Válkom.
Vystavujúci umelci: Josef Bolf, Bratři Quayové, Pavel Büchler, Mat Collishaw, Vladimír Doležal, Rowynn Dumont, Martin Gerboc, Douglas Gordon, Matouš Háša, Gottfried Helnwein, Siegfried Herz, Jake a Dinos Chapmanovi, Magdalena Jetelová, David Lynch, Volker März, Stefan Milkov, Jan van Oost, Wolfgang Pavlik, Viktor Pivovarov, Nil a Karin Romanovy, Jaroslav Róna, Nicola Samori, Marek Schovánek, Liou Sia, Jakub Špaňhel, Jan Švankmajer, Johan Tahon, Mark Ther, Alexander Tinei, Maciej Toporowicz
Kurátori: Otto M. Urban, Leoš Válka, Michaela Šilpochová
výstava KAFKAesque (Mat Collishaw)
Mat Collishaw
Kdyby Franz Kafka žil dnes, na sociální sítě by se zřejmě díval jako na spletité bludiště, které je projevem odcizení a existenciální úzkosti, jež jsou leitmotivem jeho děl. Tyto platformy by mohl vnímat jako novodobou Proměnu, která mění uživatele v digitální avatary a často vede ke ztrátě autentických vztahů mezi lidmi. Kafka by se nejspíš kriticky vyjadřoval k tomu, jak sociální sítě, obdobně jako absurdní byrokratická mašinérie v Procesu, zatahují jedince do bludného kruhu (sebe)potvrzování a úzkosti a přitom jej zbavují pravé identity, kterou nahrazuje přizpůsobená, často klamavá internetová persona.
z výstavy KAFKAesque (Martin Gerboc)
Martin Gerboc
Kafka není surrealista, ale pragmatik, který zjistil, že nutnost postoje vůči realitě nutně vyústí v odcizení a že jediný princip, jak nepodlehnout deziluzi z vlastního nepochopení, je zachovat asketismus v podobě mlčení. Toto mlčení ale není ani rezignací, ani lítostí nad vlastní nezařaditelností. Je naopak vrcholem představivosti mimo hranice představitelného. V internaci, kterou nám diktují provizoria, marnost, anonymita moci a bolestná přítomnost strachu, je izolace jedinou svobodou. Ale s mlčením přicházejí
i vize a démoni. A pokud Artaud křičí, Kafka stejně hlasitě mlčí.
z výstavy KAFKAesque (Gottfried Helnwein)
Gottfried Helnwein
Konečně mi to došlo.
Kafka je vrcholný realista.
Trvalo mi celý život, než jsem plně pochopil, že Kafkův Proces a Zámek jsou jen na dřeň poctivé a věcné zprávy o světě, ve kterém žiji.
Všechny ostatní příběhy matrixu jsou pouhé iluze.
Nebo sny ve snech, jak to vyjádřil Poe.
z výstavy KAFKAesque (David Lynch)
David Lynch
Jediný umělec, u kterého cítím, že by mohl být mým bratrem – a skoro to nerad říkám, protože reakce je vždycky stejná: „Jó, ty a všichni ostatní” – je Franz Kafka. Fakt ho obdivuju. Některé jeho věci jsou nejůchvatnější kombinace slov, jaké jsem kdy četl. Kdyby Kafka napsal kriminálku, šel bych do toho. Určitě bych ji chtěl režírovat.
S Kafkou je to jako s čímkoli jiným: když deset lidí pracuje na stejném příběhu, získáte na něj naprosto odlišné ůhly pohledu. Můj je ten správný!
...ako vznikalo dielo Josefa Bolfa pre výstavu KAFKAesque
kde: Centrum súčasného umenia DOX, Poupětova 1, Praha
kedy: str – ne: 12.00 – 18.00 (do 22. 9. 2024)
