BRIAN ENO: NAVE / meditatívna zvuková inštalácia hudobného mága

 

Galéria Rudolfinum sa stala miestom jedinečného meditatívneho zážitku. Hudobník, producent a výtvarník BRIAN ENO pripravil pre jej priestory zvukovú inštaláciu NAVE. Hudba tu komunikuje s objektom Jiřího Příhodu a vytvára zážitkovú kombináciu vizuálneho a zvukového.

 

Brian Eno je priekopníkom modernej ambientnej a generatívnej hudby. Jeho meno sa spája so skupinou Roxy Music, ktorú spoluzakladal, ako producent spolupracoval napr. s Talking Heads, Devo, Laurie Anderson, írskym U2 spoluprodukoval niekoľko albumov vrátane The Joshua Tree, spolupracoval tiež s Davidom Bowiem, Depeche Mode, Davidom Byrnom či Johnom Caleom, je autorom viacerých filmových soundtrackov. Inšpirovaný Reichom, Glassom a ďalšími minimalistami položil základy ambientnej hudby (prelomovým albumom bol Ambient 1: Music for Airports  z roku1978), ktorú tvorí pre rôzne verejné priestory, a neskôr vo svojich inováciách dospel až k tzv. generatívnej hudbe. Ďalšou veľkou inšpiráciou pre Ena bolo a zostáva výtvarné umenie, do sveta galérií ho definitívne priviedol videoart, od 80. rokov sa začal venovať aj inštaláciám, postupne preniesol generatívny princíp aj na vizuálne prvky.  Ako v katalógu k inštalácii NAVE píše historička umenia Marisa Ravalli: “Hudba či zvuky vytvářejí jakýsi pocit místa nebo krajiny, v nichž může posluchač na chvíli spočinout, galerie se stává prostorem, kde se můžeme vzdát, podlehnout nebo povstat. Tyto krajiny nás vyzývají k zastavení, reflexi, přemýšlení, léčení a snění.  Jeho tvorba – ať jde o zvuk, hudbu, video nebo instalaci – se zabývá různými úrovněmi sbližování, smyslového vnímání a prožitku; k tomu všemu se přidává ještě špetka svádění. Vzhledem k tomu, že hudba se v současné době může téměř okamžitě šířit a být slyšena po celém světě, výstava výtvarného umění stále zůstává něčím, co by člověk měl zažít osobně.”

 

 

Eno sa s výtvarníkom Jiřím Příhodou stretol pri spolupráci už v roku 1998. Za príchodom Briana Ena do Prahy stála vtedy práve historička umenia  Marisa Ravalli. Příhoda bol v tom čase laureátom Ceny Jindřicha Chalupeckého a spolu s Enom vytvorili inštaláciu Music for Prague, ktorá kombinovala hudbu, architektúru, svetlo a atmosféru. Music for Prague si všíma aj obsiahla publikácia Brian Eno: Visual Music od Christophera Scoatesa (2013). Keď Příhoda pred časom kontaktoval Ena s návrhom na ďalšiu spoluprácu, ten súhlasil a vznikla inštalácia NAVE (anglický výraz pre chrámovú loď) v Galérii Rudolfinum. “Hudbu vytvořil Brian Eno speciálně pro Galerii Rudolfinum, objektová instalace Jiřího Příhody a hudba Briana Ena tvoří jeden celek,” uviedol pre plan.art riaditeľ galérie Petr Nedoma s dodal, že Brian Eno mal k dispozícii návrhy objektu a počas inštaláce priebežne dostával fotografickú dokumentáciu, ako stavba pokračuje. “K názvu i samotnému objektu Eno řekl: Myslím si, že NAVE je skutečně dobrý název. Líbí se mi průhledný, náznakový vzhled použitého materiálu a pocit ticha rozléhajícího se ve velkém prostoru instalace. Chci nabídnout hudbu, která jako by to ticho a klid zvyšovala.”

 

 

Priestor v jednej sále takmer celý vypĺňa monumentálny, ale vzdušný objekt Jiřího Příhodu, ktorý podľa slov riaditeľa Petra Nedomu “lze chápat jako vnitřní svatyni v chrámu umění v duchu chápání museí a galerií jako duchovní prostory, což má své kořeny v nástupu racionalismu na konci 18. století. Divák je veden prázdnými prostory do nitra budovy, kde se setkává se silně produchovnělým hudebním příběhem meditativní hudby, která intenzívně vztahuje posluchače do pomalu plynoucího času. Tím, že Galerie Rudolfinum sdílí s Českou filharmonií jednu budovu, vytváří se zde ještě jedna velmi důležitá spojnice, která rozevírá prostor mezi tvorbou symfonického tělesa a současným hudebním světem. Po vstupu do galerie, první, co zaujme návštěvníkovu pozornost, je hudba, která ho vede přes úvodní prázdné sály, přičemž ve třetím sále si může na stěně přečíst úvodní text historičky umění Marisy Ravalli. Hudba, kterou slyší, je součástí instalace, i když ji tvoří samostatné zvukové stopy. Návštěvníky přivádí do samotného centra výstavy, k obřímu objektu Jiřího Příhody, v jehož nitru je zabudováno 18 reproduktorů, z nichž se line generická hudba Briana Ena.”

Druhá miestnosť je už úplne prázdna, znie v nej iba Enova hudba, ktorú generuje každý návštevník individuálne svojim pohybom. Meditatívne kompozície hrajú v náhodnom poradí a pri prechádzaní miestnosťami počuje návštevník v každej jej časti inú hudbu, podľa toho kde sa práve nachádza. V katalógu inštalácie čítame esej hudobného publicistu Pavla Klusáka, v ktorej okrem iného píše: “Stěny mohutné „lodi“ jsou potažené látkou a mají tedy zářící, přeludnou („ghostlike“, jak říká Eno) kvalitu. Čistý tvar využívá vrchního světla dopadajícího stropem do sálu. Fabion, tedy zaklenutí stěny ke stropu, má oblouk odvozený od zaklenutí sálu. Celkový dojem silně ovlivňuje „Příhodova transcendentální škvíra“: ukončení levitujícího objektu nizoučko nad podlahou na polštáři světla, které prýští ven jako nemateriální svědectví o povaze uzavřeného objektu….Volný vstup do galerie umožňuje návraty do prostředí, jehož zvukovou sumu není nikdo z nás schopen obsáhnout během lidského života. Do prostoru se vtiskly jak statičnost, tak neustálá proměna. Naslouchání Enově hudbě bez pevného konce připomíná, že žijeme „dlouhé teď“, „long now“, okamžik vyplývající z minulosti a zřetězený s tím, co přijde.  Je tolik cest, jak promýšlet a procítit NAVE. Stojí tu samostatně a zároveň navazuje na naše zkušenosti se světem „tam venku“. V epoše neutuchající nabídky podnětů napovídá, že někdy není špatné umístit do galerie jediné dílo. Organizace hudby jako systému, který může dál dobře existovat sám, evokuje pozitivní urbánní, společenské a politické snahy…. John Cage řekl: Chci slyšet, co jsem ještě neslyšel. Zároveň tento skladatel intenzivně hledal cesty, jak se setkat s tichem. NAVE nabízí suverénně obojí: setkat se s plností nepředvídatelné hudby, také však přijmout skrze neinvazivní zvuk pozvání k mentálnímu tichu.“

 

 

Inštalácia NAVE je v Galérii Rudolfinum prístupná do 24. septembra.

 

 

Brian Eno pripravuje aj koncertné turné nazvané Ships, premiérové uvedenie programu bude v októbri na Biennale di Venezia (Bienále Benátky), kde si Eno prevezme Zlatého leva za celoživotné hudobné dielo - “za výskum vlastností, krásy a šírenie digitálneho zvuku a za pojatie akustického priestoru ako skladateľovho nástroja.”